FOTOVOLTAIKA: KRITIZOVANÁ I PŘÍJÍMANÁ MODERNÍ TECHNOLOGIE
Historie, principy, domácí i světové trendy a fotovoltaika na klíč jako zralé řešení podložené informacemi
Fotovoltaika vám na této stránce dá víc než encyklopedii. Zjistíte, jak skutečně funguje, co opravdu přináší, jaké trendy hýbou Českem i světem, a kde může být správnou volbou právě pro pro domácnosti i firmy. Pro každého, kdo hledá spolehlivé informace i osobní zkušenosti společnosti s výborným hodnocením klientů, je tohle ideální místo, kde začít.
Vzhledem k tomu, že v tomto oboru působíme již 17 let, stala se pro nás fotovoltaika světem, ve kterém jsme díky stovkám instalací zanechali nesmazatelný otisk. Zažili jsme, jak se technologie vyvíjely, co funguje v reálném světě i to, co zůstalo na papíře. Aktivně jsme se vzdělávali a přirozeně rozvíjeli v celé oblasti. Proto vám můžeme nabídnout osobní a přesto odborné shrnutí technologie.
V ROCE 2039 SLAVÍ FOTOVOLTAIKA 200TÉ VÝROČÍ
Součástí lidského vývoje je i vývoj technologií. A přestože si spousta lidí myslí, že fotovoltaika je novinka posledních let, v roce 2039 oslaví dvousté výročí od svého objevu. Technologie, která v roce 1883 měla účinnost menší než jedno procento, dnes napájí objekty na oběžné dráze Země, její účinnost roste raketovým tempem a pořízením solární elektrárny posouváme lidstvo od fosilní historie k čistému, ekologickému a efektivnímu využití sluneční energie.
FOTOVOLTAIKA JE JEDNODUCHÝ FYZIKÁLNÍ PRINCIP
Základem fungování fotovoltaických článků je fyzikální jev, známý jako fotovoltaický jev (někdy označovaný i jako vnitřní fotoelektrický jev). Tento proces umožňuje přímou přeměnu světelné energie na elektrickou – bez pohyblivých částí či chemických reakcí.
Fotovoltaický článek tvoří nejčastěji křemíková destička, která je speciálně upravena – z jedné strany je „dotována“ prvky, které přidávají volné elektrony (například fosforem), z druhé strany naopak prvky, které naopak elektrony „odebírají“ (například bórem). Výsledkem je vznik dvou vrstev, tzv. PN přechodu, na jehož rozhraní vzniká vnitřní elektrické pole.
Jakmile na povrch článku dopadne sluneční světlo, jeho jednotlivé částice – fotony – mohou při srážce s elektronem předat tomuto elektronu dostatečnou energii k tomu, aby překonal vazbu v atomové mřížce křemíku. Uvolněný elektron se začne pohybovat a za ním zůstává místo s kladným nábojem, tzv. „díra“. Vlivem elektrického pole v oblasti PN přechodu je elektron směřován jedním směrem a díra druhým. Tento řízený pohyb nabitých částic vytváří elektrický proud.
Ke každému uvolnění elektronu dojde pouze tehdy, když dopadne foton s dostatečně vysokou energií. Proto je výkon článku přímo závislý na intenzitě a spektru dopadajícího světla. V praktickém provozu je účinnost omezená nejen vlastnostmi křemíku, ale i tím, že část světla se odrazí či neabsorbuje, a také vnitřními ztrátami v materiálu.
Shrnuto: Fotovoltaický jev spočívá v tom, že fotony světla při dopadu na polovodičový materiál (např. křemík) uvolňují elektrony, které se pak v elektrickém poli PN přechodu pohybují a vytvářejí elektrický proud. Celý proces probíhá bez vnějšího zásahu, je výsledkem přímé interakce světla a materiálu.
Stejně jako jsme se zde věnovali samotnému principu fungování fotovoltaiky, podrobně na našich stránkách rozebíráme také jednotlivé komponenty – solární panely, střídače, bateriová úložiště i další prvky, které tvoří funkční celek. Pokud vás zajímají technické detaily, výběr správných řešení nebo praktické zkušenosti z reálných instalací, doporučujeme nahlédnout i na další tematické stránky nebo do blogu jednatele, kde se fotovoltaice věnujeme z různých úhlů a v širších souvislostech.
HISTORICKÉ MILNÍKY
1839 – Objev fotovoltaického jevu
Francouzský fyzik Alexandre-Edmond Becquerel poprvé ukázal, že světlo umí vyrobit elektrický proud.
1883 – První solární článek
Charles Fritts spojil selen a zlato. Díky tomu dosáhl z dnešního pohledu úsměvné 1% účinnosti. Ale historie se začíná teprve psát.
1954 – Křemíkový zlom
Bell Labs vytvořily první praktický panel z křemíku. Účinnost 6 % už začíná naznačovat rozvoj tohoto odvětví.
1958 – Fotovoltaika míří do vesmíru
Satelit Vanguard 1 běží na solární panely. Od této chvíle je Slunce energetickým partnerem i mimo Zemi.
1973 – První čistě fotovoltaický dům
University of Delaware, USA. Utopie se mění v praxi: rodinný dům bez připojení k síti.
1982 – První velká solární farma
Kalifornie, USA. 1 MW instalovaného výkonu – poprvé fotovoltaika zásobuje nejen dům, ale město.
1990-2000 – Materiálové inovace
Nástup tenkovrstvých článků, rozmach křemíku, experimenty s novými slitinami. Hledání větší účinnosti, menší ceny a lepší dostupnosti.
2010 – Nástup baterií
Domácí i průmyslové úložiště energie umožňuje využít solární elektřinu i v noci nebo při výpadcích sítě. Fotovoltaika přestává být závislá jen na počasí.
2020 – Perovskit a nové možnosti
Raketový růst účinnosti, první opravdu masové instalace, solární panely integrované do fasád, obří bateriová úložiště a sdílené solární projekty.
VÝVOJ MATERIÁLŮ VE FOTOVOLTAICE
Vývoj materiálů pro solární články můžeme v hrubých rysech rozdělit na několik fází – od prvních experimentálních verzí až po moderní a pokročilé technologie. Každá fáze přinesla změnu materiálu či konstrukce, která umožnila lepší účinnost fotovoltaiky, nižší náklady nebo jinou technickou výhodu.
1. První experimentální materiály
Na úplném počátku, v 19. století, byly fotovoltaické jevy zjišťovány s pomocí různých kovů a jednoduchých polovodičových vrstev. Například v roce 1839 Edmond Becquerel objevil, že světlo vyvolává elektrický proud v elektrolytickém článku.
V roce 1883 Charles Fritts vytvořil první solární článek založený na vrstvě selenium pokryté tenkou vrstvou zlata – účinnost byla velmi malá (řádově jen 1 % nebo méně). Toto období tedy nebylo o masové výrobě, ale především o ověřování základních principů, na kterém bude budoucí fotovoltaika fungovat a materiálových možností.
2. Krystalický křemík – první generace
Výrazný posun nastal s přechodem na krystalický křemík (Si), který se stal základem komerčních solárních článků. V roce 1954 Bell Labs (výzkum Daryl Chapin, Calvin Fuller, Gerald Pearson) vyvinuli praktický křemíkový článek. Křemík má několik výhod: dobrá dostupnost a poměrně dobré elektrické vlastnosti zavedené technologie v polovodičovém průmyslu. Podíl článků na bázi křemíku tvoří dodnes podstatnou část instalovaného výkonu fotovoltaického průmyslu (více než 80 % světové kapacity). Materiálově tedy: monokrystalický křemík, polykrystalický křemík, postupem času i ztenčené křemíkové vrstvy.
3. Tenkovrstvé technologie – druhá generace ve fotovoltaice
Od 80. – 90. let 20. století se začaly více prosazovat tenkovrstvé materiály („thin film“), které se snažily nabídnout nižší náklady na jednotku výkonu. Patří sem například články na bázi:
Cadmium Telluride (CdTe) – tenké vrstvy CdTe na nosiči.
Copper Indium Gallium Selenide (CIGS) — slitina mědi, india, gallia a selenu.
Tyto materiály umožnily tenčí vrstvy, potenciálně levnější výrobu, i použití na jiných typech nosičů než klasické sklo/kov. Fotovoltaika s tenkovrstvým řešením měla a má svá omezení (účinnost, životnost, stabilita), ale představuje důležitý krok v evoluci.
4. Nové materiály a třetí generace
V posledních letech zažívá fotovoltaika další etapu vývoje “nových materiálů” – s cílem ještě vyšší účinnosti, nižších nákladů, větší flexibility. Mezi tyto materiály patří například:
Perovskite – hybridní organicko‑anorganické halogenidové struktury typu ABX₃. Výzkumy ukazují velmi rychlé nárůsty účinností.
Organické fotovoltaické materiály, kvantové tečky, další nano‑materiály (např. kvantové body – quantum dots) – výzkum směřuje k využití různých pásových mezer, větší absorpce světla, tenčí vrstvy, flexibilita.
Vylepšení klasických materiálů – například vrstvení („tandem“) kde jedna vrstva absorbuje část spektra, druhá jinou část, případně kombinace křemíku s perovskitem.
Výzvy tu stále jsou – stabilita nových materiálů, životnost, škálování výroby, recyklace, environmentální dopady.
DRUHY FOTOVOLTAICKÝCH SYSTÉMŮ PODLE ZAPOJENÍ
Každý fotovoltaika má svá specifika, a proto vždy doporučujeme volbu přizpůsobit skutečnému využití a očekávání konkrétní domácnosti nebo provozu. Společnost SOLLARIS na základě svých zkušeností ví, že nejefektivnější systémy s nejkratší návratností jsou ty, které jsou stavěné na míru.
Síťový systém – základní fotovoltaika bez baterie
Síťový systém je fotovoltaická elektrárna, která vyrobenou energii ihned spotřebovává.
Co nespotřebujete, odesíláte do sítě – dnes ale za velmi nízké výkupní ceny. V některých případech mohou dokonce vzniknout dodatečné náklady při vracení přebytků.
Důležité vědět:
V současnosti nelze získat dotaci NZÚ na systémy bez baterie. Podporovány jsou pouze systémy, které energii akumulují.
Síťová fotovoltaika na klíč má bez dotací NZÚ nižší pořizovací cenu, ale dlouhodobě nemusí přinést optimální návratnost investice. Hodí se spíše pro firmy s vysokou denní spotřebou.
Hybridní fotovoltaika – energie, kdy ji potřebujete
Hybridní systém kombinuje přímou spotřebu energie a její ukládání do baterie. Přebytky využíváte ve chvíli, kdy je potřebujete – například večer nebo v zimních měsících.
Proč hybridní systém doporučujeme:
– vyšší míra soběstačnosti,
– snížení závislosti na distribuční síti,
– lepší ekonomika provozu,
– plný nárok na dotaci NZÚ včetně bonusů.
Hybridní fotovoltaika na klíč je dnes nejčastější volbou pro domácnosti, které chtějí investici maximálně zefektivnit.
Ostrovní systém (Off Grid) – úplná nezávislost
Ostrovní systém znamená úplnou soběstačnost – dům není vůbec napojen na distribuční síť. Vyžaduje pečlivější návrh, vyšší investici a větší kapacitu baterií.
Kdy má ostrovní systém smysl:
– na místech bez přístupu k síti,
– u staveb s omezeným provozem (chaty, chalupy),
– pro klienty, kteří chtějí plnou energetickou svobodu.
Společnost SOLLARIS fotovoltaika má zkušenosti i s celoročním provozem ostrovních systémů na rodinných domech.
JEDNOTLIVÉ DÍLY SPOLEHLIVÉ FOTOVOTLAIKY
Fotovoltaika je celek, který tvoří několik zásadních komponent. Každý prvek má v celé soustavě svou roli – ať už jde o samotné solární panely, střídače, baterie nebo další prvky řízení a ochrany. Na našich stránkách najdete detailní popisy jednotlivých komponent, jejich vlastností a vlivu na provoz a ekonomiku vaší elektrárny.
Hlavní části fotovoltaického systému:
Solární panely – základní stavební kámen, zajišťují samotnou výrobu elektrické energie ze slunce.
Střídač (měnič) – přeměňuje stejnosměrný proud ze solárních panelů na střídavý proud vhodný pro domácnost. Řídí distribuci proudu do jednotlivých fází domu.
Bateriové úložiště – umožňuje ukládat přebytečnou energii a využívat ji i mimo dobu výroby.
Chytré řízení – zajišťují efektivní distribuci vyprodukovné elektřiny.
Wallbox (nabíjecí stanice) – zajišťuje nabíjení elektromobilu a efektivní využití energie.
Další rozšiřující komponenty – například kabely, konstrukce nebo optimizéry, bez kterých by systém nemohl fungovat správně.
Chcete-li se o každé součásti dozvědět víc, pokračujte na podrobné stránky věnované jednotlivým komponentám – najdete zde technické detaily, výhody, rozdíly i doporučení z praxe.
NÁVRATNOST A RIZIKA INVESTICE DO FOTOVOLTAIKY
Při rozhodování o pořízení fotovoltaického systému hraje zásadní roli ekonomika provozu. Návratnost investice závisí na celé řadě faktorů – například na pořizovací ceně systému, aktuální i předpokládané ceně elektrické energie, způsobu využití vyrobené energie a případných dotačních podmínkách. V současnosti jsou státní dotace poskytovány zejména na hybridní systémy s akumulací; čistě síťové systémy bez baterií dotaci nezískají. Návratnost ovlivňuje také výběr jednotlivých komponent – systémy s velmi nízkou pořizovací cenou mohou být citlivější na životnost a spolehlivost, naopak u prémiových řešení může být doba návratnosti delší. Důležité je při posuzování návratnosti zohlednit nejen pořizovací náklady, ale i předpokládané náklady na údržbu a možnou výměnu komponent v průběhu životnosti systému.
Mezi časté chyby při návrhu patří zbytečně naddimenzované systémy (nepřiměřené množství panelů vzhledem ke spotřebě domácnosti), podcenění parametrů baterií (zejména garantovaná hloubka vybití a počet cyklů) nebo opomenutí důležitých technických detailů, jako jsou nabíjecí a vybíjecí proudy baterií či asymetrie měničů.
ZAJÍMAVÉ PROJEKTY FOTOVOLTAIKY VE SVĚTĚ
Solární koleje ve Švýcarsku
V kantonu Neuchatel se testují solární panely instalované přímo mezi koleje železniční trati. Tato fotovoltaika využívá nevyužitý prostor a je navržena tak, aby je bylo možné jednoduše demontovat při údržbě trati. Pilotní úsek by mohl inspirovat další evropské železnice.
Solární panely podél dálnic v Německu
Německo rozvíjí projekty, kdy jsou solární panely instalovány podél dálnic nebo nad odpočívkami. Výhodou je efektivní využití stávajících dopravních koridorů bez potřeby nové zástavby. Odhaduje se, že potenciál těchto lokalit je v řádu stovek tisíc nových instalací.
Plovoucí fotovoltaika v Nizozemsku
Na jezerech a vodních plochách v Nizozemsku vznikají plovoucí solární elektrárny. Kromě efektivního využití prostoru má toto řešení i výhodu vyšší účinnosti panelů díky chladnějšímu prostředí nad vodou. Výzvou je však technická realizace a dlouhodobá spolehlivost v náročných podmínkách.
Ostrovní fotovoltaika v Norsku
V odlehlých oblastech Norska napájí fotovoltaika tisíce chat (hytter), které nejsou připojené k síti. Typicky kombinují panely, bateriové úložiště a někdy i malou větrnou turbínu. Chladné podnebí zvyšuje účinnost článků a dlouhé letní dny zajišťují dostatek energie. Ostrovní systémy zde představují spolehlivé a soběstačné řešení v náročných podmínkách.
Solární dálnice v Číně
V Číně se testují úseky dálnic pokryté fotovoltaickými panely, které vyrábějí energii přímo z povrchu vozovky. Cílem je napájet osvětlení, dopravní značení i nabíjecí stanice pro elektromobily. Projekty ukazují snahu využít i běžně nevyužité infrastruktury pro výrobu čisté energie.
FOTOVOLTAIKA A JEJÍ MÍSTO VE SVĚTOVÉ ENERGETICE
USA
Ve Spojených státech má rozvoj fotovoltaiky dvojí charakter – zatímco státy jako Kalifornie či Arizona masivně podporují solární instalace, jiné regiony zůstávají více závislé na fosilních zdrojích. K zásadnímu obratu došlo přijetím Inflation Reduction Act (2022), který znovu zavedl a rozšířil federální daňový kredit Residential Clean Energy Credit (§ 25D). Tento program umožňuje odečíst 30 % nákladů na instalaci fotovoltaiky a akumulace energie a platí až do roku 2032. Legislativa tak spustila nový solární boom napříč USA – nejen u domácností, ale i v komerční sféře.
ČÍNA
Čína je dnes největším světovým výrobcem i instalátorem solárních elektráren. Masivní rozvoj začal v roce 2011, kdy vláda zavedla první systém státní podpory a spustila rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojů. Od té doby roste fotovoltaika raketovým tempem a Čína je od roku 2015 lídrem v instalovaném výkonu.
Na rozdíl od mnoha jiných zemí však nesází jen na rychlou výstavbu, ale i na propojení výroby s infrastrukturou – buduje přenosové sítě, systémy akumulace a rozsáhlé nabíjecí stanice pro elektromobily. Fotovoltaika se tak stala klíčovým prvkem čínské strategie soběstačné a nízkouhlíkové ekonomiky.
JAPONSKO
Po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 se Japonsko výrazně přiklonilo k fotovoltaice jako k bezpečnější alternativě výroby energie. Stát zavedl systém výkupních cen a podpořil rozsáhlé střešní instalace i inovativní plovoucí solární parky, které šetří prostor a zvyšují účinnost díky chlazení vodní hladinou. Dnes pochází z obnovitelných zdrojů přibližně 25 % elektřiny, z toho asi 10 % přímo ze slunce.
Japonský přístup je založený na precizním řízení a propojení zdrojů – fotovoltaika, akumulace a elektromobilita tu tvoří jednotný systém. Elektromobily fungují nejen jako dopravní prostředky, ale i jako mobilní baterie (technologie V2H a V2G), které mohou při špičkách energii vracet zpět do domácností nebo sítě.
Zatímco Evropa má v průměru téměř dvojnásobný podíl obnovitelných zdrojů, potýká se častěji s nestabilitou sítí. Japonsko ukazuje, že stabilita energetiky není otázkou poměru zdrojů, ale inteligentního řízení. Tam, kde jiné země staví megawatty výkonu, Japonsko staví systém – propojený, vyvážený a dlouhodobě udržitelný.
NĚMECKO
Německo je průkopníkem evropské energetické transformace známé jako Energiewende – rozsáhlé přeměny energetiky směrem k čistým zdrojům. Země se rozhodla pro zcela bezjadernou cestu a do roku 2030 plánuje dosáhnout 80 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. V současnosti pochází z OZE přibližně 59 % výroby, přičemž hlavní roli hraje větrná a solární energie. Zbylou část tvoří především fosilní paliva, která slouží jako stabilizační prvek v období, kdy obnovitelné zdroje nedokážou pokrýt spotřebu.
Politika Německa je úzce provázaná s rámcem Evropské unie, která podporuje zelenou transformaci prostřednictvím investic, dotačních titulů a regulačních opatření. Německo se tak stalo jakýmsi modelem pro přechod k nízkoemisní ekonomice – spojuje vysoké ambice s praktickým přístupem k udržení stability sítě.
Zajímavostí je rozvoj agrovoltaiky, kde jsou solární panely instalovány přímo nad zemědělskou půdou. Tento přístup nejen vyrábí elektřinu, ale zároveň chrání plodiny před přehřátím a nadměrným výparem. Další vizionářský krok představují komunitní solární vesnice v Bavorsku, kde domácnosti sdílejí přebytky energie pomocí digitálních platforem. Tak vznikají první skutečně soběstačné obce – důkaz, že udržitelnost nemusí být individuální, ale může fungovat jako kolektivní síla.
DÁNSKO
Dánsko patří mezi světové průkopníky udržitelné energetiky. Jako jedna z prvních zemí na světě pochopilo, že soběstačnost není jen otázkou výroby, ale také inteligentního řízení spotřeby a sdílení energie. Více než 70 % elektřiny dnes pochází z obnovitelných zdrojů, především z větrných elektráren a fotovoltaiky. Dánsko dlouhodobě usiluje o úplnou dekarbonizaci do roku 2050.
Zatímco fotovotlaika zde nemá tak masivní podíl jako v Německu, její význam roste díky architektonické integraci – solární panely se objevují na střechách, fasádách i městských přístřešcích. Klíčovou roli hraje komunitní energetika, kde se občané a obce sdružují do družstevních projektů a společně investují do obnovitelných zdrojů. Tento model sdílené odpovědnosti se stal inspirací pro celou Evropu.
Dánsko také patří k lídrům v oblasti chytrých sítí a energetické rovnováhy. Díky tzv. „severskému energetickému kruhu“ dokáže v reálném čase vyrovnávat přebytky a nedostatky energie se sousedními zeměmi. Ukazuje tím, že skutečně stabilní síť nevzniká jen výrobou, ale spoluprací a otevřeností.
CHILE
Chile patří k nejrychleji rostoucím solárním trhům – v roce 2024 přibylo zhruba 2,14 GW a celkový instalovaný výkon se dostal přes 10 GW; samotná fotovoltaika už tvoří zhruba pětinu výroby elektřiny. Největší tah má poušť Atacama: kombinace extrémního slunečního záření, vysoké nadmořské výšky, minimální oblačnosti a velmi nízké vlhkosti z ní dělá jedno z nejlepších míst na světě pro solární elektrárny. Proto tu stojí obří parky i projekty s bateriovými úložišti. Zároveň ale platí, že bez posílení přenosové soustavy dochází k omezování výroby a důraz se přesouvá na akumulaci energie.
JAR
Tam, kde Evropa často vidí problém – obavy z výpadků kvůli obnovitelným zdrojům – vidí Jihoafrická republika příležitost, jak výpadky omezit nebo jim úplně zabránit. V zemi, kde jsou plánované odstávky elektřiny (load-shedding) běžnou realitou, se fotovoltaika stává symbolem nezávislosti a stability.
Solární projekty zde nerostou z ekologických vizí, ale z čisté potřeby – udržet světlo zapnuté. Již dnes vznikají rozsáhlé hybridní instalace kombinující fotovoltaiku s bateriovými úložišti, které pomáhají překlenout nedostatky státní sítě. Zajímavé je, že nejrychleji roste počet soukromých firemních elektráren, protože podniky si zajišťují vlastní dodávky energie mimo centrální systém.
JAR tak ukazuje jinou tvář solární transformace.
RUMUNSKO
Rumunsko prožívá svůj vlastní solární boom – takový, jaký Česko zažilo kolem roku 2021. Právě teď, v roce 2025, má za sebou skokový růst a posunulo se z okrajového trhu mezi výrazné hráče východní Evropy. V posledních dvou letech vzrostla instalovaná kapacita fotovoltaiky na více než 5 GW a solární energie tvoří už přes 6 % výroby elektřiny.
Klíčovou roli hraje Evropská unie – prostřednictvím Modernizačního fondu a plánu obnovy financuje výstavbu velkých solárních parků, ale i menších instalací pro firmy a domácnosti. Program Electric Up umožňuje podnikům získat dotaci na fotovoltaiku a nabíjecí stanice.
Zajímavostí je, že v Rumunsku se začíná rozvíjet i akumulace energie – první velké bateriové systémy jsou připojené k síti a ukazují, že fotovoltaika se tu neomezuje jen na výrobu, ale míří k chytrému řízení spotřeby. Rumunsko tak stojí v bodě, kde se z rychlého růstu stává stabilní součást energetické budoucnosti.
Fotovoltaika ve světě – inspirace pro budoucnost
Svět ukazuje, že fotovoltaika má mnoho tváří. V poušti Atacama proměňuje slunce v energii s nejvyšší účinností na planetě, v Dánsku spojuje celé komunity a v Jihoafrické republice drží světla zapnutá tam, kde centrální síť selhává. Každá země k ní přistupuje jinak, ale všechny spojuje jedno – snaha o soběstačnost, stabilitu a čistší budoucnost.
Evropa sází na systémové propojení, Asie na inovace a rychlost, Jižní Amerika na přirozený potenciál a Afrika na praktické řešení. A právě v tom je síla fotovoltaiky – všude funguje jinak, ale všude funguje. Je to technologie, která už dávno přestala být experimentem a stala se základem moderní energetiky.
Česko v této proměně nezůstává stranou. Díky znalostem, zkušenostem a technickému pokroku máme dnes možnost využít inspiraci z celého světa a přetavit ji v řešení, která dávají smysl právě tady – doma.
Fotovoltaika není jen technologií budoucnosti, ale součástí dnešní každodenní reality – ať už v domácnostech, firmách, nebo ve velkých infrastrukturních projektech po celém světě. Přístup ke spolehlivým informacím, poctivá příprava a schopnost orientovat se v detailech jsou dnes pro každého zájemce důležitější než kdy dřív. Proto zde najdete nejen základní principy a přehled možností, ale také konkrétní inspirace a zkušenosti z praxe, které vám pomohou zorientovat se v rychle se měnícím světě moderní energetiky.
Pokud vás zpracování rozsáhlého tématu, jakým fotovoltaika je, zaujalo, rádi vás zveme k dalším oblastem, které se fotovoltaiky přímo týkají. Ať už jde o umístění fotovoltaiky na plochou nebo sedlovou střechu, rozsah služeb na klíč nebo časová náročnost realizace, vše naleznete zpracované tak, aby bylo téma kvalitně pokryto. A pokud jste rozhodnuti, že je fotovoltaika na klíč správné řešené právě pro vás, nabízíme vám technické listy nejčastěji využívaných komponentů.